O zrodu smokingu existuje mnoho teorií avšak podle deníku Wall Street Journal vzešel tento kus oděvu z přání krále Edwarda VII., prince z Walesu, který si v roce 1865 v krejčovství Henry Poole & Company na vyhlášené londýnské Savile Row objednal kontroverzní frak bez šosů. Výsledkem byl formální, společenský oblek, ale ne tolik obřadní jako frak. Něco, co mohl princ nosit k večeři a ne tolik formálních příležitostech. Znamenalo to uvolnění tradičních pravidel oblékání. Krejčovský pokus se ujal a stal se trendem.

Věk inovace

Frak neboli white tie se tak stal ohroženým druhem a jeho užitnost se zúžila na ty nejvýznamnější společenské události. Smoking ho v mnoha ohledech nahradil a muži oblékali na divadelní filmové premiéry, společenské události a dokonce i svatby. Od té doby se smoking značně modernizoval a neustále se v jistých detailech vyvíjí dodnes. Ve 30. letech 20. století se smoking stal večerním oděvem, zatímco frak se používal pouze při těch nejspeciálnějších událostech. Kolem roku 1935 se do módy dostaly smokingy temně modré barvy. V této době se do obliby dostala i dvouřadá smokingová saka, která byla do té doby považována za příliš ležérní a poprvé se objevují i bílá smokingová saka.

Po druhé světové válce přestaly být smokingy ve Spojených státech normou a muži začali místo smokingů nosit obleky i na večerní společenské akce. V padesátých letech zažil smoking renesanci s několika změnami, včetně použití nových materiálů, jako je polyester a kratších, designově vypasovanějších sak. Velké motýlky, saka v barvách duhy nebo z látek s divokými vzory, košile s volány a kalhoty do zvonu ovládly taneční parket i filmové plátno. Takový byl typický smoking diskotékové éry sedmdesátých let. V další dekádě se styl smokingu vrátil opět ke střízlivější, tradičnější podobě a vlastně noblesní formě. Koncem roku 2000 se formální oděv dramaticky změnil, protože došlo k rozmělnění tohoto tradičního dress code. Standardem večerních událostí se stal business casual dress code, kdy elegantní smoking vystřídaly z dnešního pohledu nevkusné lesklé černé obleky ve kterých motýlka nahradila kravata. Dnes se naštěstí vše vrátilo k normálu. Muži dokáží ocenit poctivou krejčovinu a klasický smoking a úcta k black tie je opět na vrcholu.

Ďábel skrytý v detailu

Na co je u smokingu kladen větší důraz, než u klasických obleků, jsou doplňky. Smokingu neprojde nejen to, když nepadne - pokud platí, že ďábel je skrytý v detailu, tak u smokingu je čas na černou mši. V čem se často chybuje je košile. To, co někteří muži považují smokingovou košili je ve skutečnosti košile fraková, jež má malý sežehlený límeček a je určená výhradně do fraku. Do smokingu se obléká klasická košile s límcem typu kent, se skrytou légou a francouzskou manžetou, kterou ozdobíte manžetovým knoflíčkem, ideálně perleťovým. Co ke smokingu ne úplně patří, jsou hodinky. Pokud muž hodinky zvolí, měl by vybírat minimalistický nebo vintage design s černým, koženým páskem. Tedy žádný poslední výdobytek techniky na pryžovém náramku, bytelné časomíry ani extravagantní model s množstvím lunet. 

Co by mělo být automatické je vázací motýlek, nikoliv předem uvázaný. Smoking je důkazem dospělosti a postavení muže. Přijměte tuto výzvu a naučte se motýlka vázat. Výsledek stojí za to a není to o nic složitější než zavázat si tkaničky. Naprostým tabu je pásek. Ačkoliv by smoking měl perfektně sedět, jako jediná možná opora mohou být šle. Nabízí se otázka smokingového pásu, který je nejen noblesní a estetický, neboť kryje přechod košile a kalhot, ale i lichotivý k mužské postavě. Opticky prodlužuje muži nohy a zužuje pas.

Posledním z neopomenutelných doplňků jsou ponožky a boty. Ke klasickému smokingu patří minimalistické lakované oxfordky. Do nich patří minimálně do půli lýtka vysoká hladká černá ponožka. Lakovku může střídat lakovka nazouvací tzv. loafers. Ale opět s ponožkou.

Dlouhá večerní

Black tie na pozvánce je signálem i pro dámy! Pravdou je, že dvojice mladých krásných lidí, on v padnoucím smokingu s košilí bez motýlku, ona v sexy flitrovaných minišatech je krásná představa. Black tie to však není, cocktail attire možná. Nejjednodušší překlad termínu black tie pro ženy je slovo dlouhé. Žena je povinna obléct dlouhé šaty. Dnes už neplatí, že žena nesmí odhalovat záda, ramena nebo nohy. Co se nezměnilo je, že šaty musí působit noblesně. Stejně tak materiál bych měl odrážet noblesu dané situace - samet, satén, šifon, hedvábí nebo efektní druhy krajek jsou nejlepší volbou. Nepřípustné jsou krátké šaty tzv. koktejlky nebo neformální dámský kostým. Současně je pro dámy povolena pánsky laděná verze ve stylu Marlene Dietrich či Yves Saint Laurent.

Foto: Šaty KARL LAGERFELD, kabelka KARL LAGERFELD, šperky KARL LAGERFeLD

YSL

V kolekci podzim/zima roku 1966 představil Yves Saint Laurent jeden ze svých nejikoničtějších kousků: dámský smoking. Oděvem, který byl do té doby určen výhradně mužům, způsobil Saint Laurent doslova revoluci. Dámský smoking v jeho podání však nebyl kopií pánského smokingu. Použil výchozí formu, ale přizpůsobil ho své filozofii a především ženskému tělu. Tento nápad však ihned po uvedení klientela haute couture domu odmítla. Prodal se pouze jeden kus. Paradoxně ho docenila až mladší generace v konfekční řadě Rive Gauche. V ten moment se smoking stal klasikou a doslova ikonou. Objevil se v každé jeho další kolekci včetně té poslední 22. ledna 2002 v Centre Pompidou. Na defilé retrospektivní módní přehlídky, která zahrnovala čtyřicet let kariéry Yvese Saint Laurenta jej oblékly všechny modelky včetně designérovy můzy a přítelkyně Catherine Denevue. I po jeho odchodu z čela značky se mutace smokingu objevuje v každé nové kolekci. Dnes najdeme jeho obdobu v nabídce snad každé značky a díku tomu i v šatnících dívek a žen. Jeho majitelka si v něm vždy bude připadat silně a jedinečně.

P.S. Nezapomínejte, že smoking se obléká až po šesté hodině večerní!

SVĚT MÓDY