Masaryčka je součástí revitalizace rozsáhlého brownfieldu na hranici pražské památkové zóny, v okolí Masarykova nádraží. Jde o komplikované území, kde se kromě vlaků střetávají dvě linky metra, frekventovaná magistrála a v budoucnu přibudou ještě nové tunely pro regionální vlaky. Dlouhodobým cílem je tady vytvořit novou živou čtvrť, která propojí historické centrum města s Karlínem a Žižkovem. K tomu je ale ještě daleko.

Zatím je dokončená první etapa zahrnující právě novou budovu Masaryčky, o které bude dnes řeč. Revitalizace zahrnuje i okolní veřejná prostranství, především generální rekonstrukci ulice Na Florenci a malého náměstí v sousedství Masarykova nádraží. Tam, kde dnes stojí nová budova Masaryčky, bylo desítky let zanedbané a málo využívané území s železničními sklady či provizorními parkovacími plochami. Ještě dříve zde byly středověké městské hradby.

Návrh, který šokoval

Penta Real Estate v roce 2015 pak představila smělý návrh od londýnského studia Zaha Hadid Architects, který zahrnoval území od Masarykova nádraží až k autobusovému nádraží na Florenci. Návrh nadchl i šokoval a od počátku se o něm vedly vášnivé debaty – není divu, Zaha Hadid získala světovou proslulost díky stavbám založeným na organické architektuře, jakých je v České republice i celé střední a východní Evropě jen několik. Pravý úhel se na budově Masaryčky hledá obtížně a stavba podle tohoto unikátního návrhu byla pro realizační firmy výzvou. Výsledek ovšem překonal očekávání a budova přitahuje davy diváků, místních občanů i turistů.

Foto: Penta Real Estate 

UNESCO: ano nebo ne?

Stavbě předcházelo mimořádně dlouhé veřejné projednání trvající přibližně šest let. Kvůli exponované lokalitě záměr posuzovala i mise UNESCO, která se k výstavbě první etapy v blízkosti nádraží vyslovila pozitivně, zamítla však záměr výstavby za magistrálou – toto území bude tedy v budoucnu řešeno jiným způsobem. Úřady posuzovaly velké množství námitek a připomínek, věcí se zabývaly dokonce i soudy a ombudsman.

Návrh proto prošel řadou změn, nejvyšší západní část budovy byla snížena, byla ještě posílena role zeleně a související modrozelené infrastruktury, investor vyhověl ve věci zpřístupnění střešní terasy pro veřejnost. Stavba získala všech potřebných 326 razítek. V srpnu letošního roku byla řádně zkolaudovaná a během podzimu byla dokončena i nejnáročnější část, unikátní zlatá fasáda. Celkové náklady na výstavbu dosáhly přibližně 2,5 miliardy korun.

Zlatá je dobrá

Zlatý plášť budovy zaujme na první pohled. V návrzích architektů se zlatá barva objevovala od počátku, má připomínat legendy o Zlaté Praze. Z boku budovy pak zlaté linie evokují sousední kolejiště. Masaryčka stojí na ploše 6 400 m2 a nabízí 20 157 m2 kancelářských prostor a 4 686 m2 prostor pro obchodní jednotky v parteru. Masaryčku tvoří dvě budovy monolitické konstrukce, v podzemí propojené. Budova má přibližně 60 % fasády prosklené, jde o přibližně 8 600 m2 plochy.

Zelená střecha v centru

Masaryčka je teprve druhá budova v pražské památkové rezervaci, která má zelenou střechu. Na střechách a terasách budovy je přes 40 vzrostlých stromů, přes 400 dřevin celkově a přes 20 tisíc rostlin. Zatímco dříve byly zelené střechy nepřijatelné z důvodu památkové ochrany, v posledních letech se společenský konsenzus mění kvůli klimatickým změnám a vzniku tepelných ostrovů ve městech.

Foto: Wikipedie 

Proč byla Zaha Hadid tak významná architektka? Mrkněte na video.

ART & DESIGN